Běžecké otazníky
V neděli jsem přijel z ulic Prahy, kde se konal 25. ročník Pražského maratonu. Znova jsem si uvědomil, jak velkou a úžasnou cestou prošel v nedávné minulosti český běh a ta jeho část, která zahrnuje radost i smutek, nadšení a možná někdy zmar začátečníků, mírně pokročilých, ale také nepoučitelných zkušenějších hobby běžců a běžkyň. A zřejmě není náhoda, že na mě v těchto dnech vyskočila reklama na funkční vyšetření srdce (Ekg) a zátěžový test za 10.000,-kč.
Vliv technologií & nezbytnost fyzioterapeuta
Mockrát jsem se zabýval tím, jak naše myšlenkové algoritmy a tím nastavené emoce přímo ovlivňují náš zážitek a prožitek závodů i tréninků, jak ovlivňují i samotný výkon v závodě. Jenže na běžce ještě čekají další nástrahy. Narůstá počet těch, kteří chtějí na masovém běhání hlavně vydělat a slibují věci, které jsou mírně řečeno nadsazené. Začíná to již u technologií, které máme v maratonkách, nebo ve svých hodinkách. Ve skupině jsme se na soustředění smáli, když hodinky po náročnějším tréninku naordinovaly dotyčnému 5 dní volna. Opravdu potřebujeme, aby nám hodinky hlídaly náš stav nebo spánek? Musíme se na ně podívat, abychom věděli, jak jsme se vyspali či jak dlouhá má být regenerace? a jsou technologie v nich dostatečně propracované, aby byly opravdu přesně schopné nám dát například indicie, v jaké intenzitě se pohybujeme? Je to problém, vezmou se parametry, které jsou schopni výrobci obsáhnout a z těchto ukazatelů se snaží něco vyzdvihnout. Není to tak, že se řekne, z čeho se dá přesně vyvodit parametr, který chceme sledovat a na tomto základě by byl trénink řízen, nebo regenerace. Takto obecně to nelze, protože technologie nejsou tak daleko, aby se obsáhla všechna data, která jsou k tomu potřebná, a tak se pracuje s neúplnými daty a je to problém, protože vždy bude relativně vysoké procento lidí, u kterých toto prostě nebude sedět. Hlavní ale je, že tato funkce se dotyčnému natolik líbila, že si hodinky pořídil a také jim stoprocentně věří.
U maratonek je situace lepší, technologie se zabývají často problémy pohybového aparátu a jsou jakousi berličkou, ale i zde si dejte pozor na to, co slibují. Diagnostikovat neutrální, pronační nebo supinační nášlap je poměrně jednoduché a díky za to, že již dnes i slušně zaučený prodavač toto umí diagnostikovat. Pokud si však chcete být jisti, svěřte se do péče fyzioterapeutů. Spolupráce s fyzioterapeuty by se měla stát běžným způsobem, jak si zajistit zdraví pohybového aparátu a dlouhodobý trénink. Pokud máte nějaký problém, můžete těsnou spoluprací s nimi dosáhnout odstranění či zmírnění problému a můžete se, podobně jako já, dopracovat z pronace k neutrálnímu nášlapu.
Fyzioterapeut vám také může pomoci s akutními problémy pohybového aparátu, měl by to být předvoj ortopedů-velmi důležitý předvoj, nebo by měla být léčba ideálně zajištěna koordinací těchto dvou specializací. Zatímco fyzioterapeuti jsou nakloněni častěji k nějaké formě spolupráce, ortopedi se tomu občas brání, přitom jejich odbornost je napravovat to, co se nedá vylepšit jinak. Fyzioterapeut je většinou cílenější a často umí pracovat na odstranění primární příčiny, pokud se podíváme na neúrazová zranění, protože ty mají většinou na svědomí nějaký špatný a zažitý běžecký pohyb, který přetíží danou část těla. Vznikají tak burzy, lokální záněty šlach, únavové zlomeniny a další. Fyzioterapeut by vám mohl pomoci i s tím, jak se správně rozcvičit a jak správně protáhnout, není to jeho hlavní část odbornosti, ale pokud ho poprosíte, měl by, pokud bude opravdu jeho záměrem dostat vás do stavu zdraví, na vyžádání pomoci a naučit vás pár jednoduchých cviků, kterými si zajistíte pružnější a lépe pracující tělo.
Sliby & očekávání od kurzů
Dalším problémem běžce je, jak si nastavit trénink, intenzity jednotlivých tréninkových jednotek a jak celou svou přípravu pojmout. Získáte nějakou představu o tom, co chcete a hledáte informace. V lepším případě se rozjedete na kurz, ale dejte pozor na to, kam vyrazíte. Mně osobně se zdají být ceny některých kurzů občas velmi přemrštěné, některé slibují nesplnitelné, ale snažte se v těchto kurzech zorientovat selským rozumem. Co slibují? Jestliže mně někdo slibuje, že mě naučí nějakou techniku běhu za týden či víkend nebo že za týden odstraním běžecké chyby, byl bych velmi opatrný. Možná se někdo vylepší, ale pokud vás bude chtít naučit např. chi runningu a nebudete mít vybudované šikmé břišní svaly či dostatečně pružné a zapracované svaly předního stehna, do toho nebudete schopni uvědomovat postavení pánve, což budete schopni po několikatýdenním speciálním cvičení, pak zapomeňte na to, že se přeučíte za pár dnů. I přes maximální úsilí daný pohyb správně neprovedete, natož abyste si ho byli schopni automatizovat. Kurzy jsou super, ale musí být udělán takový program, který je reálný. Chápu, že lidi chtějí všechno hned a je jednodušší jim to v tomto duchu nabídnout, snáze se pak „chytnou“ a jedou na kurz, ale tady stojí upřímnost a dobrý úmysl stranou. Jakmile je tam prvotní záměr vydělat peníze, je ten, kdo pořádá takový kurz na šikmé ploše, kdo na to ale doplatí, jsou sami běžci. Zaplatí hodně za program, který se mine účinkem minimálně v prvotním záměru. Rozhodně vás nechci zrazovat od kurzů, některé jsou určitě jsou velmi prospěšné a užitečné, jen chci, abyste si dali pozor na to, kam jedete a co si od toho slibujete.
To se týká i zmíněnému vyšetření, které si ve snaze dopídit se nějakého funkčního postupu v tréninku, necháte udělat. 10.000,- za EKG a zátěžový test. Je to, nebojím se to říci-krádež a ukázka chamtivosti. Kam jsme se to dostali? Vyšetření je asi na hodinu i s odebráním základní anamnézy, náklady se budou různit, ale budou se pohybovat někde mezi 900,- -1.200,-Kč, možná maličko více u laboratoří, které mají drahý nájem…nevím, jestli k tomu něco více psát. Nejhorší je, že cena nezajišťuje lepší péči. Vím o laboratoři, kde vám to samé udělá kardiolog se zkušenostmi z prestižní kliniky s letitými zkušenostmi s tréninkem a zátěžovými testy za zlomek této ceny. A ještě vám osobně předá dávku optimizmu.
I tak si ale dobře rozmyslete, co vlastně například od zátěžového testu čekáte? Člověk, který vás otestuje může dát nějaká doporučení do tréninku, to ale ještě není trénink jako takový, který se stává funkčním až jako celek. Nezapomeňte ještě na to, že trénink se vyvíjí. Pokud budete trénovat stále stejně, časem přestane být i funkční trénink funkčním.
Jenže jak z toho ven? Začíná to být místy džungle. Chytněte se potůčku, protože ten se vlije do říčky a ta do řeky a u řeky bude dřív nebo později civilizace. Chcete běhat? Začněte si pomaličku běhat, kousíček v klidném tempu, vyzkoušejte, co vašemu tělu dělá dobře, nepřepínejte se a ujišťuji vás, že to jde i bez hodinek a bez toho, aby vám řekli, že nyní jste ještě v pohodě, ale za chvilku už nebudete. Přidejte cvičení, naučte se funkční cviky, pomaličku prodlužujte své zátěže, tělo si samo řekne, leccos poznáte i z reakce po tréninku. Klaďte si otázky, jak jsem se cítil druhý a třetí den? Mohu již přidat?
Vsaďte na sebe
Navštivte fyzioterapeuta, vybírejte dobře, navažte s ním dlouhodobou spolupráci, vyhnete se zbytečným bolestem. Přidávejte a sledujte postupně, jakou rychlostí jste začali a zda jste tempo drželi nebo ne. Začínejte pomaleji nebo si zrychlujte. Používejte u hodnocení selský rozum. Nepokoušíte se o vrcholový sport, chcete běhat a jít krůček za krůčkem nahoru, netlačte na pilu a vnímejte své tělo, mysl i emoce. Jak prožíváte trénink a jaký má vliv na vaši náladu po něm. Budete se zrovna cítit, zkuste za to chvilku vzít více a sledujte svoji reakci. Věřte více sobě než technologiím. Určitě ze začátku.
Časem uvidíte, zda budete chtít jít výše a zkusíte někoho kontaktovat, kdo vám s tréninkem pomůže, už nyní ale používejte svůj cit pro sebe a svoji práci, snažte se propojit svůj život, vaše tělo, mysl a duchovní svět s tím, jak se projevíte jako běžec či běžkyně. Nechtějte hned vše, to je velmi důležité, když začnete uvolněně, pomaličku a budete tak postupovat, budete přidávat další a další věci ovlivňující vaši fyzickou kondici a pohodu, časem se vám otevře další a další cesta, kudy jít.
Mějte jiskru v oku a stavte si sen
Chcete mít z běhání radost nebo chcete někomu něco dokázat? Pokud chcete někomu něco dokázat, je velmi pravděpodobné, že nedostatek trpělivosti vás přivede na nepřirozenou cestu, že někomu nalítnete, že si pořídíte zbytečnosti a dřív nebo později skončíte v neutěšeném stavu.
Podívejte se na někoho, kdo běží uvolněně, vnitřně vyrovnaně, v cíli se zasměje, třeba někoho obejme, povídá s ostatními o svých zážitcích z tratě a přes únavu má jiskru v oku. A není to primárně o výkonu, ta pravá radost má své kořeny jinde a na těchto kořenech a s energií takto získanou byste mohli stavět svůj sen o tom, že zkusíte, co dokážete, že se chcete cítit lépe a v kondici, že chcete uběhnout nějakou trať či na ní podat nějaký výkon. Vše má ale svůj čas a netrpělivost není na místě, netrpělivost je nástrojem ďábla, stejně jako ješitnost, která něco dělá za jediným účelem, abych byl poplácán a obdivován. Pak se snáze člověk dostane do spárů někoho, kdo třeba má momentálně problém s chamtivostí a chce na vás jen vydělat a tomu podřídí vše kolem.
Vše je na vás a ve vás
Stejné přitahuje stejné, můžete se vyhnout slepým uličkám a vnímat své nitro, své energie, své cíle, můžete je včas korigovat, upravovat a tím proplouvat mezi útesy. Můžete běhat a mít radost, můžete jít nahoru a neprosazovat tím své ego, můžete naprosto všechno a je vaší volbou, kudy chcete jít. Vše je na vás, i to, jak se chcete pohybovat v rámci tréninku, jak chcete, aby se vyvíjel, jak rychle a co pro to uděláte. Časem třeba zjistíte, že je lepší srovnat si svůj čas a životní styl, své myšlenky a myšlení, své emoce a prožitky tak, abyste spali dostatečně a také kvalitně, protože spánek je základem regenerace a regenerace je jednou ze základních složek funkčního tréninku.
Pak se budete cítit dobře a budete plni energie bez ohledu na to, co řeknou hodinky. Pokud chcete nyní začít, 10minut klusu bude rozvíjející trénink. Když budete pokračovat, pak třeba za rok již 40 minut klusu nebude rozvíjející trénink. Cesty se mění a vy s nimi. Využívejte technologie, ale stavějte je do role pomocné, nedávejte jim zásadní roli. Nesvěřujte bezmyšlenkovitě zásadní roli ani trenérům a lidem, kteří pořádají kurzy či vám chtějí prodat nějakou cvičební pomůcku, která vás zaručeně někam posune. Vždy to musí souznít s vámi. I s trenérem musíte souznět, pokud se vám nezdají jeho postupy a to, co od vás chce, pak nejste na správné adrese.
Běh, jaké máte z tohoto slova emoce?
Ve svojí trenérské praxi jsem se setkal s obrovským množstvím tréninkových pomůcek. Většina z nich je perfektní a mají něco do sebe, všechny ale jdou podobným směrem. Je mnoho lidí, kteří přeskakují od jedné k druhé, protože si něco slibují. Najděte si formu cvičení, která vám vyhovuje a držte se jí…pokud uděláte změnu-fajn, udělejte, pokud ji ale budete chtít změnu za 5 týdnů znova, zvedněte nad sebou varovný prst. Jakmile nevíte, kam se dříve vrtnout, s největší pravděpodobností je někde problém, někde vám utíkají energie, někde v kruhu je díra, která vás brzdí.
Já vidím život jako kruh. Začátek i konec nenajdete. Možná z hlediska času ano (či z hlediska těla jako hmoty), čas je ale relativní a jsou lidé, kteří tvrdí, že v podstatě neexistuje. Běhání je či může být součástí našeho bytí, je ale na nás, aby nestálo mimo náš kruh, musí být buď uvnitř či na okraji a podle toho se bude vyvíjet. Nejhorší je varianta, kdy sport obecně dáte mimo kruh. Pokud to uděláte, určitě je na počátku chybná myšlenka a v tu chvíli pro vás bude běh vždy velmi těžký a nepřinese vám nic dobrého, a i kdybyste si v tu chvíli zaplatili vše nejlepší, co znáte, stejně se nedopracujete k nějakému radostnějšímu a pocitově pozitivnímu stavu věcí, které se sportem a potažmo s běháním souvisí. Tady začíná zmar dříve, než cokoliv podniknete.
Když řeknete běh a něco vás polechtá na duši – super, je to tam. Když si řeknete – jo, dneska to bylo náročný, ale bavilo mi to či mám z toho dobrý pocit-jste na správné cestě. Když si pomyslíte – ty jo, nešlo to, začnete se tomu usmívat a cítíte, že příště to bude lepší, jste na správné cestě.
Individualita tréninkové cesty
Počet lidí postižených během roste, já jsem hrozně rád, pamatuji dobu, kdy závod se 100 závodníky byl docela velký závod. Jejich počet byl zlomkem dnešní termínové listiny. Rozvoj tohoto odvětví lidské zábavy ale s sebou nese i negativa a na ty jsem dnes chtěl upozornit. Chtěl jsem, abyste si uvědomili, že jedině vy jste odpovědní za svoji cestu a chtěl jsem, abyste se zkusili zaměřit více na sebe samotné a svůj vnitřní svět v mozaice života, kde by běh mohl hrát důležitou a pozitivní roli. Cesta každého je jedinečná, a to i tréninková. Neexistuje jednotný návod na nějaký výkon, neexistuje jediná možná cesta.
Superpotraviny z východu nebo ty naše?
Viděl jsem graf, který tvrdil, že 70 % výkonu tvoří strava, 20 % regenerace a 10 % trénink. Byl to graf člověka, který provozuje poradenství ohledně sportovního stravování a suplementace. Za prvé strava a regenerace se hodně prolínají, ale to není to, co mi na tom vadí nebo z čím bych měl problém. To, co mně vadí, je fakt, že si evidentně ten člověk tato čísla vycucal-promiňte mi ten výraz, aby podpořil v lidech pocit, že to, co on prodává je to hlavní, na čem by měli stavět ve své touze po výsledcích. A pak dostanete jídelníček, kdy se bojíte podívat na rohlík. Každý zná, co je zdravé, každá ví, co by cca měl jíst. Když omezíte bílý cukr – rafinovaný, když omezíte smažení, když se postaráte o to, abyste měli na talíři zeleninu, ovoce, luštěniny, oříšky a semínka, pokud možno i tvaroh a kysané mléčné výrobky a přiměřeně obilovin apod, pak se nemáte čeho bát. Samozřejmě, když se budete chtít posunout ještě více, pak začnete řešit načasování, úpravu a obohacení jídelníčku o další prospěšné potraviny, jakmile začnete ale sázet na
superpotraviny – samozřejmě na základě informací o nich, jak zázračné účinky mají a začnete ve velkém konzumovat potraviny dálného východu apod., jste více v pohodě? Proč nikdo s takovou vehemencí neprosazuje jablka, brambory, řepu, křen a třeba česnek? Přestože jsou zřejmě pro naše zdraví daleko více přínosné než třeba goji, avokádo či chia semínka?
Zkrátka se nedejte, nasaďte vše přirozené, co máte k dispozici. A když to bude byť „jen“ samotný selský rozum, pak dobře, podrobte zaručené informace selskému rozumu. Nedejte se pohltit džunglí a marasmem manipulace s lidským vědomím, na které jsou již dávno vytvořené mechanismy a postupy, jak ho ovlivnit a nadále se intenzivně pracuje na zlepšení těchto postupů. Chodí vám cílené reklamy a placené články se zavádějícími informacemi, které začínají něčím, co se zdá být pravdivé. To vás zaujme a v dnešní době se již ví, co vás nejpravděpodobněji zaujme na základě toho, co hledáte na internetu, a dokonce to je zcela šílené i na základě toho, co píšete do mailu. A zájem i když otevřený a pozitivní je bohužel tím nejlepším podhoubím pro manipulaci.
Radujte se… prožívejte
V této době se zaměření na své nitro a na to, abyste si zásadně tvořili svůj názor a vše co vás ovlivňuje podrobili důkladné kritice, se i běhání a vše kolem stává místem z určitého směru nebezpečným. Jděte za svým srdcem, a to i v rámci běhání a dělejte to obyčejným způsobem a vše, co se vám zdá neobyčejné až úžasné a skoro nadlidsky promyšlené, podrobujte zvýšené kritice.
Mějte radost z pohybu, mějte radost z každého zlepšení, tuto radost se snažte zapamatovat a na její energie se napojovat ve chvílích, kdy je vám hůře. Ať radost z vás samotných a z toho, co jste udělali či dokázali, s kým a jak jste se potkali na své cestě ve vás roste a věřte, že s tím poroste i to, jak budete vnímat samotný běh a to, jakým způsobem vás ovlivní a jak budete postupně měnit i naladění a cíle své běžecké cesty. To se nedá vymyslet, to se musí prožít, to musíte projít krok za krokem, trénink za tréninkem a závod za závodem. Já vám k tomu ještě z celého srdce přeji, abyste se dokázali vyhnout cestám „zaručeným“ a slepým.